A máme tu další vodítko do trojdílné sady, kam patří výcviková ohlávka a obojek. Všechno spolu krásně ladí a nějaká psí slečna si může parádně procházet ve sladěných věcech.

Okolnosti mě donutili šít jednu věc znovu, tak sem si řekla proč nekoupit toho víc a neudělat do sad žirafích vzorů ještě vodítka. Všechno jsem doma spočítala, změřila a mohla sem jít vesele nakupovat. První pod ruku mi přišlo toto černočervené vodítko. Musím uznat, že celá sada vypadá k světu. Tímto Vám všem mohu představit výcvikovou ohlávku, obojek, i vodítko v černočervených barvách.

Sestra měla opět velké přání pro svojí bíglici a to nějaký postrojek na běhání, aby se neškrtila na obojku a mohla krásně, pohodlně zabírat do tahu. Bylo jí naprosto jedno, jak bude postroj vypadat a tak jsem zvolila norský. Něco takového jsem šila poprvé a nemít psa při ruce ani bych se do toho nepouštěla. Jessí byla vždy "nadšená", když jsem jí šla měřit, špendlit zkoušet. Zatěžkávací zkouška se jí líbila už o něco víc, ale přece s její paničkou by to bylo lepší. Holky si ho ještě týž den vyzkoušely na ostro, kdy Irča zjistila, že ho má Jessí přes plece volný, tudíž jsem ho musela maličko předělat. Teď by měl parádně sedět a plnit svojí funkci.

Tento obojek jsem šila na zakázku. Paní se líbil vzor na stuze, který mám už na vodítku i jednom obojku. Její přání byl obojek s vodítkem pro vlčáka. Neměla jsem hnědý silný popruh, tak jsem to po dohodě vyřešila takto. Musím uznat, že nápad to byl skvělý, jelikož obojek se m i velice líbí. Je takový elegantní. Ten samý jsem šila ještě jednou, s kovovou přezkou, jelikož se paní bála, že by to nevydrželo. Na její přání jsem ušila tedy ještě jeden. Nebylo se, však čeho bát. Všechny přezky, které používám, mám vyzkoušené na největších tahounech i na vlčákovi, takže určitě vydrží.

Další z obojků, jež je obalený látkou. Tento má na sobě vzory květin, Vzor se i moc líbil tak sem ho musela na 2. cm popruh použít. Obojek tak získal krásný barevný nádech.