Jenninka slavila své třetí narozeniny a já jsem se rozhodla, že jí udělám dort. Dělám ji ho od prvních narozenin, ale většinou byli masité. Jen pro ni. Tenhle si však můžeme dát s ní. Recept jsem si našla na netu. Jeho výroba byla jednoduchá a tak jsem se dopoledne pustila do tvoření. Na vrch jsem dala pár kusů salámů a sýru.

Jennifer byla, zněj nadšená, a moc ji chutnal. Nakrájela jsem ji pomalu půlku a ještě po mě pokukovala, že by si dala.

Jelikož obojek dopadl nad očekávání rozhodla jsem se ušít ještě vodítko, abych měla kompletní sadu.

Tento popruh mi jednou přinesla teta. Zprvu jsem si nedokázala představit, jak by z něho takový obojek vypadal, ale potom co jsem byla v šicí náladě jsem se ho chopila a jeden ušila. Světe div se, ono to vypadá skvěle. Druhý den jsem udělala ještě jeden na malého pejska a druhý na velkého psa.

Když už jsem byla v tom šití, dokončila jsem pár šedých obojků, které jsem měla rozdělané už nějakou dobu. Tenkrát mi k jejich dokončení něco scházelo.

Aneb když přijde návštěva a navnadí mě na šití, které jsem neviděla cca pět měsíců. No, a aby toho nebylo málo, hned chtěla ušít ne jeden, ale dva obojky. První přání byl tento, zeleno reflexní na černém popruhu. Nebyli však jediný, kdo tento obojek chtěl ušít. Ještě ho chtěli jedni lidi. Navíc mi mamka doma pořád říkala, ať ho ušiji, ale mě se nechtělo, protože jsem tuto stuhu viděla na stejně reflexním popruhu.

Výsledek je opravdu vydaření a vypadá moc dobře.