V zásobě jsem měla ještě jedny tlapičky a to v modré barvě i do těchto jsem se hned pustila. I v tomto případě jsem udělala dvě velikosti obojků, tentokrát kvůli tloušťce popruhu pro středního a velkého psa.

Po vodítku jsem se pustila hned do obojku, ale neudělala jsem jeden nýbrž hned dva. Jeden pro středního pejska a druhý pro malého, aby bylo na výběr. Konečná sada vypadá úžasně a dokonce hned našla svého majitele, což mě těší, protože jsou opravdu povedené.

Už nějakou dobu jsem měla doma koupené tyto psí tlapičky. Dlouho mi trvalo, než jsem se k nim dostala a než jsem měla tu správnou chuť je ušít. Jednoho dne to přišlo a vzniklo toto krásné vodítko i s obojky. Vypadá jako reflexní, ale není tomu tak, dělá to ta šedivá barva.

Tento obrázek jsem plánovala mít hotový někdy začátkem dubna. Jedná se totiž o maskota mé chovatelské stanice a mám v plánu ho dát jako záhlaví na stránky CHS Rubínového draka. Bohužel se to nějako protáhlo. Nebyl čas a ani chuť tvořit. Protáhnutí se však vyplatilo, konečný výsledek je víc než skvělý. Sice jsem si tam našla jednu chybu, která byla vidět, až když jsem ho měla komplet hotového a i když mě tato chyba celkem mrzí, pořád si obrázek prohlížím a říkám si: Opravdu jsem tohle udělala já? Momentálně ho má pověšeného i na zdi, takže se jím každé ráno kochám.

Obojek, který jsem ušila na zakázku pro jednu známou. Pro svého psa má reflexní vestičku a tak si přála v této barvě reflexní proužek, a aby byl obojek pejskovy nanejvýš pohodlný chtěla ho podšít něčím měkkým. Z obojku jsem měla ohromnou radost. Barevně byl velmi vydařený, že jsem ho musela nafotit na Jennince, které taky moc slušel.