Inspirace

28. ledna 2017 v 14:19 | Ivišek |  Ostatní
Dneska téma zní "Inspirace". Kde všude nacházím inspiraci, nebo co všechno mě inspiruje, najdete uprostřed příběhu.



"Daro!" volám svého drakara: "DARO!" jednou zapískám: DARO!" hledím vzhůru k obloze a čekám, až uslyším známí zvuk dunění křídel, či jeho hlas. Sedlo s brašnami mi pomalu těžkne v ruce. V tom uslyším hlas. Veselí. Radostný. Na tváři se mi objeví usměv. Spatřím něco zeleného na obloze, jak se ke mně vznáší. Pohodím rukama, abych váhu sedla přenesla výš na paže.
Slyším dunění křídel. Cítím poryv větru ze zpětného záběru. Zaškrábání pařáty o beton. Přistál přede mnou. Hnědé oči se mu leskly štěstím. Plné naděje. Hned jak uviděl sedlo v mých rukách, lehl si na zem. Úhledně složil křídla k tělu, abych ho mohla osedlat. Podíval se na mě, pak na svuj hřbet. Vybízel mě k tomu, abych to už udělala. "Šikovný kluk." usmála jsem se na něj. Hodila mu sedlo na kohoutek: "Uděláme si dneska výlet za inspirací." podrbu ho na krku: "Jo?"
Kývl hlavou. Radostně si odfrkl. Trpělivě čekal, než jsem mu utáhla popruhy kolem krku. Když bylo hotovo, postavil se na všechny čtyři a čekal, až pozapínám i ty na břiše.
"A je to." řádně jsem to ještě zkontrolovala i brašny zda mám všechno. Podívala jsem se na udilo s otěžemi, pak na draka: "Dneska bez udidla. Letíme se jen proletět. Zapnula jsem vaky a vyhoupla se do sedla. Pozapínala jsem všechny přezky na nohou. Dotkla se pravou rukou jeho krku: "Připravený?"
Přešlápl si předními tlapami na místě. Byl připravený. Pobídla jsem ho tedy a postavila se do třmenů. Dara skočil do vzduchu. Stoupal výš a výš dokud jsem se zas neusadila. Srovnal výšku a klidně letěl.
Dívala jsem se dolů z jeho hřbetu a právě, když jsme míjeli skály, začala jsem si představovat různé příběhy, jež se tam mohli odervávat. Vždy jsem měla, mysl a oči otevřené pro případ vytvoření nějakého příběhu. Jakéhokoliv. Rozhlížela jsem se po krajině a začala jsem přemýšlet nad inspirací.

*

Inspirace. Co to vůbec je? Co může být pro člověka inspirací. Co ho může vést k vytvoření určitého obrazu či textu.
Může to být hudba? Jistě, že ano. V každé hudbě ať zpívané či ne, si každý najde to, co zrovna potřebuje. Co si zrovna může z ní vzít. Co ho inspiruje ke stvoření něčeho. Něčeho autorovi blízkému. Představím-li si třeba příběh, který v hlavě nosím už několik předlouhých let. Jak pomalu vznikal, vzniká jeho příběh. Příběh postav vněm se vyskytujíc. Jejich rozhovory. Myšlenky. To vše mohu v písních najít. Zejména v těch nezpívaných. Jejich tóny vedou moje ruce k napsání nějakého příběhu, či situace, ale nejenom ke psaní ale i k vytvoření nějakého obrázku, i tam mě může inspirovat hudba a tady je to zejména ta zpívaná. Její slova vedou mojí ruku, tahy štětce, či obyčejné tužky a pod níž vzniká něco krásného. Něco blízkého. Vyprávějící svůj vlastní příběh.
A co filmy, seriály či dokumenty? Muže i v nich člověk naleznout kousek inspirace? Myslím si, že ano. V tom to příkladě je nalezení inspirace celkem jednoduché. Zejména pokud se díváme na film či seriál, který máme velmi rády. Myslím si, že v tom to případě vznikají příběhy, kdy si člověk propůjčuje určitou postavu s jejími hlavními rysi, a zapojí ji do dění svého vlastního příběhu. Nebo do seriálového, čí filmového příběhu zapojí nějakým způsobem sám sebe nebo vlastní postavu. Myslím si, že tímto chce autor být s propůjčenou postavou nebo se chce příběhu účastnit, zažívat to co oni. Dokument svými fakty může zas inspirovat místy, tvory, nebo historii. To samé by se mohlo říct i o knižních příbězích, které nás taky mohou inspirovat, abychom díky nim něco stvořili.
Může inspirovat předmět? Předmět, na který doma hledíme každý den, či ten, na nějž můžeme narazit třeba v muzeu, či někde jinde? Domnívám se, že ano. I předměty nás mohou inspirovat ke stvoření nějakého příběhu, obrázku. Stačí se na něj podívat pustit uzdu fantazii a představit si jak vznikal. Zejména, pokud předmět pro nás něco znamená je snadné se jím inspirovat.
Je možné se inspirovat na různých místech, jako jsou jeskyně, lesy, skály, města či jiné krásy naší planety? Jistě že ano. Je to opět nejsnadnější cesta, kde se můžeme inspirovat. Tady si mě inspirace najde sama. Při pohledu na skály se rodí různé příběhy, ať o tvorech, jež by tam mohli žít, nebo příběhy o jejich vzniku. V hlubokých lesích se můžou odehrávat různé příběhy, či skrývat nejedno tajemství. Nejeden poklad.
Každý se může inspirovat něčím jiným. Co člověk to jedinečná osobnost, které je blízké něco jiného. Nikdo není stejný. Pokud ji hledáme, musíme být vnímaví. Stačí mít oči, srdce, duši i mysl otevřenou a inspirace si nás najde kdekoliv.

*

Z myšlenek mě vytrhl prudký závan větru. Dara srovnal let a dál plachtil neznámo kam. Ne však na dlouho v hlavě se mi zrodil nápad. Už jsem věděla, kde přesně bych mohla v tuto chvíli načerpat inspiraci. Rychle jsem se zorientovala, kde právě jsme. Naklonila jsem se do leva, aby Dra zněni směr letu. Bez problému tak učinil.
Pod námi se míjeli vesnice, lesy skaliska. Právě do skal jsme měli namířeno, skrývaly mono cest. Mnoho zábavy. Mnoho inspirace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 28. ledna 2017 v 15:34 | Reagovat

Inspirace je krásná, ale někdy ne a ne přijít :-) A s tím drakem je to hezký příběh, jen si dávej pozor na pravopis :-)

2 Ivišek Ivišek | Web | 30. ledna 2017 v 19:50 | Reagovat

[1]: Vždy, když jí člověk nejvíce potřebuje tak nepřichází. Během těch třiceti dní jsem si to xkrát zažila. Jinak děkuji, ten drak je skvělý, je to můj příběhoví přerostlí mazlíček.;-)Ty největší chyby, zejména překlepy jsem opravila,ale stejně to nebudou všechny. Vždy se nějaká najde :-( a to i když si to po sobě několikrát čtu i písmenko po písmenku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.